Ve čtvrtek jsem jela s ESN Bergen na jednodenní lyžařský zájezd do Eikedalenu. Bylo zataženo a sem tam padal takový ledový sníh, který štípal do tváří při jízdě na vleku. Občas jsem při jízdě dolů pořádně neviděla na cestu, měla jsem před sebou jen bílou plochu. Asi dvakrát se mi podařilo zahučet do hlubokého sněhu, ze kterého jsem se pak pracně dostávala ven. Zvlášť to byly perné okamžiky, když jsem předčasně "vystoupila" z vleku, protože jsem neměla kotvu zaháknutou pod zadkem, ale někde na zádech. Bohužel sníh u vleku nebyl udusaný, tak jsem se prodírala závějí, až jsem měla sníh nad kotníky a lyže pohřbené někde hluboko pod sněhem. Jak jsem se tak marně snažila vysvobodit, tak jsem ještě ztratila rovnováhu a řízla sebou do sněhu. Chvíli jsem tam jen tak bezmocně ležela a pak se začala krkolomně škrabat na nohy, což vůbec nebylo jednoduché. Když jsem se pak konečně dostala na pevnou zem, byla jsem úplně hotová.
V pátek večer jsem byla ještě s několika holkama z Fantoftu pozvána na "cake party" pořádanou kamarádkou mého "buddyho". Měly jsme přinést nějaký dort či koláč, nejlépe takový, který by byl typický pro naši národní kuchyni. Bohužel tu nemám k dispozici troubu, takže jsem nic neupekla, a tak jsem donesla jenom kupovaný. Šla jsem pro něj do Lidlu, který je přes takový menší kopec od Fantoftu. vybrala jsem tam tvarohovou bábovku, protože jsem si předtím nějak vzpomněla na tvaroh a když jsem se ptala, jestli se to tady v Norsku taky prodává, tak místní ani nevěděli, co to je. A když už jsem tam byla, udělala jsem si rovnou nákup a asi jsem to kapičku přehnala, protože nakonec jsem měla dvě těžké tašky. Venku vytrvale pršelo, a mě se vážně něchtělo se pěšky vláčet se svým nákladem, a tak jsem se rozhodla jet autobusem. Jenže žádná přímá linka Lidl- Fantoft není, a tak jsem počítala s tím, že budu muset jet s nějakým přestupem. Jenže jsem nepočítala s tím, že si tolik zajedu. Nejprve jsem jen tak "naslepo" nastoupila do nějakého autobusu s tím, že pak na nějaké zastávce nějak vhodně přestoupím, ale autobus to vzal někam, kde jsem to vůbec neznala, objížděl zálivy a jel po různých klikatých silnicích. Tak jsem se pak zeptala slečny, co seděla vedla mě, na radu. Bylo mi řečeno, že na konečné mohu přesednout na autobus č. 100, který, jak jsem si myslela, jede přes Nesttun a taky Fantoft, protože s ním občas jezdím do centra. Jenže jsem asi nastoupila do nesprávné "stovky", a tak jsme jeli úplně jinudy, jeli jsme už strašně dlouho, a pořád jsem nepoznávala, kde jsem. Tak jsem se opět zeptala, pro tentokrát přímo řidičky. Ta mi řekla, že přes Fantoft skutečně nejede, takže mám dojet s ní a ž do centra, kde pak přesednu na autobus, který mě dopraví, kam potřebuju. Takže ve výsledku jsem strávila více než hodinu cestováním autobusem. Samotná party se ale vydařila. Bylo tam spousta různých dortů: banánový, mrkvový, čokoládový, mandlový, s krémem, pak také brownies a muffiny. Ani jsem je nezvládla všechny ochutnat.
Před nějakou dobou jsem také navštívila bergenské akvárium. Měli tam krokodýly, rybičky, tučňáky a lachtany. Do těch jsem se úplně zamilovala, jací byli roztomiloučcí a jak si pěkně hráli s balónkem.
Krokodýli byli v drátěných klecích v šeru a nehybně (mně přišlo, že možná i trochu mlsně) koukali na návštěvníky. Rybičky byly některé hodně barevné, některé zas budily trochu hrůzu. No a tučňáci se kolébali kolem umělé vodní nádržky, nebo postávali v hloučcích. Moc pěkné to tam bylo.
Žádné komentáře:
Okomentovat